Základním rozdílem mezi chovem krevet a akvarijních ryb je míra citlivosti krevet na parametry vody a na situace, kdy se mění.
Ke změnám parametrů akvarijní vody dochází především v případě:
- Odpařování, kdy se čistá voda vypařuje do ovzduší, čímž se zvyšuje koncentrace solí, minerálů a odpadních látek v akváriu.
- Druhým nejčastějším případem změn parametrů akvarijní vody je výměna vody v akváriu za novou.
- Na parametry vody má samozřejmě vliv i samotné fungování akvária, kdy rostliny a živočichové přijímají látky z akvária a naopak jiné látky do akvária vypouštějí.
V případě chovu krevet je důležité si uvědomit, že krevety jsou velmi citlivé na změny parametrů vody. Změna parametrů vody podmiňuje přirozený cyklus výměny krunýře a často se stává, že k výměně krunýře dojde i v době, kdy krevety ještě nejsou na výměnu plně připraveny, což následně způsobí jejich úhyn. Jedná se o klasický případ úhynu v důsledku tzv. neúspěšné výměny krunýře.
V tomto případě je důležité si všimnout úhynu krevetek zejména 1 až 3 dny po výměně vody, protože k úhynu v důsledku nepovedené výměny krunýře nedochází ihned po výměně vody, ale až po několika dnech.
Na základě studia řady diskusí chovatelů krevet spolu s komunikací s chovateli krevet lze dojít k závěru, že řada náhodných úhynů krevet souvisí se změnou vody.
V tomto případě se nejedná o hromadný úhyn krevet, jako je tomu například v případě otravy, ale spíše o několik úhynů nebo zmizení krevet, které jsou staré jen několik dní nebo týdnů.
V diskusích jsem se setkal s různými názory na různé výměny vody, které se liší v tom, jak často měnit vodu v nádrži s krevetami, a liší se také v tom, kolik vody v nádrži vyměnit najednou.
Častý je názor, že k výměně vody je třeba přistupovat velmi opatrně, což znamená, že řada chovatelů doporučuje měnit 5 až 10 % vody týdně, dokonce často doporučují měnit maximálně 10 % vody jednou za dva týdny.
Samozřejmě také doporučují, aby se parametry měněné vody co nejvíce blížily parametrům vody v akváriu.
Tato doporučení jsou právě proto, aby se předešlo stresování krevetek a nežádoucím změnám krunýře.
Je tento názor správný? Podívejme se na to.
Především je třeba si uvědomit, že nikdy není možné připravit vodu se stejnými parametry, jaké má voda v akváriu, a to ani v případě, že je voda připravena reverzní osmózou s použitím remineralizačních solí.
Zde je třeba poznamenat, že kromě solí obsahuje akvarijní voda také různé další látky a nečistoty.
a zároveň je její PH ovlivňováno aktivním substrátem.
Za druhé musím říci, že krevetky reagují i na tak malou výměnu vody, jako je výměna pouhých 5 % objemu akvarijní vody. Z vlastní zkušenosti a pozorování vím, že krevetky reagují i na tak malou výměnu vody, i když se voda přidává pomalu několik hodin.
Proč měníme vodu v nádrži s krevetami?
Promluvme si o hlavním účelu, proč vůbec měníme vodu v nádrži s krevetami. Mnoho chovatelů odpoví, že je to kvůli doplnění minerálů.
Při odpovědi na tuto otázku bych měl poznamenat, že krevety a rostliny získávají z vody jen minimální množství minerálů, a právě s druhým problémem se chovatelé setkávají, a to s přebytkem těchto minerálů v důsledku odpařování vody. Tuto skutečnost jsem si ověřil. V jednom akváriu jsem odpařenou vodu nedoplňoval destilovanou vodou, ale přidal jsem stejnou remineralizovanou vodu s GH 5. V druhém akváriu jsem odpařenou vodu doplnil destilovanou vodou. Po nějaké době jsem měl v akváriu vodu s GH až 8. Zároveň lze tuto skutečnost ověřit komerčně dostupnými testy na vápník, který je vedle hořčíku základní složkou určující tvrdost akvarijní vody.
Vraťme se však k odpovědi na otázku, proč je vůbec nutné měnit vodu v akváriu s krevetami.
Druhá a podle mého názoru správnější odpověď zní, že vodu měníme proto, abychom snížili množství odpadních produktů v akváriu, které jsou zastoupeny především NO3.
Obecně platí, že pokud akvárium zbytečně nepřekrmujeme a zároveň nepoužíváme krmiva s vysokým obsahem bílkovin, krevety v dobře fungujícím akváriu neprodukují zdaleka tolik odpadních produktů jako například ryby. Zároveň nám rostliny, jako jsou mechy a zejména rychle rostoucí plovoucí rostliny, pomáhají snižovat množství NO3.
Pokud jde o ideální hladinu NO3 pro chov krevet, čím nižší, tím lepší, přičemž NO3 by již neměl překročit 10 ppm.
Jak často a v jakém množství měnit vodu v nádrži s krevetami?
Vezměme si případ, že chceme snížit hladinu NO3 v akváriu s krevetami.
Pokud naměříme v akvarijní vodě například 10 ppm NO3, pak je podle mého názoru zbytečné měnit vodu v objemu 10 %, protože jediné, čeho dosáhneme, je snížení NO3 o 1 ppm, přičemž budeme krevety stresovat.
Proto osobně doporučuji méně časté výměny vody, alespoň ale ve větším množství, a to 20 až 50 % objemu akvarijní vody. Stejně jako při 10% výměně vody sice krevetky pocítí stres, ale zároveň se zbavíme mnohem více odpadních látek, a proto můžeme provádět výměny vody mnohem méně pravidelně.
Tipy při výměně vody
Na základě svých pozorování a výše uvedeného proto doporučuji a praktikuji méně časté, ale větší výměny vody při chovu krevet. Jednou za 2 až 4 týdny 20 až 50 % vody.
Týdenní výměny vody rozhodně nedoporučuji. Pokud akvárium neprodukuje a neshromažďuje velké množství odpadních látek, lze tento interval snadno prodloužit.
Na druhou stranu, pokud nepoužíváte plovákový systém pro automatické doplňování odpařené vody, doporučuji přizpůsobit interval výměny vody také rychlosti odpařování. V tomto případě je důležité mít na paměti, že odpařování zvyšuje tvrdost vody a hromadění odpadních látek. Pokud ve vašem akváriu dochází k odpařování, nezapomeňte, že voda přidávaná při výměně vody musí být o něco méně tvrdá než voda v akváriu, aby se zabránilo nadměrnému hromadění vápníku a hořčíku.
Dobrou pomůckou je také použití kvalitního měřiče TDS, který sice není zcela přesný, ale přesto může být užitečným vodítkem pro určení, kdy přistoupit k výměně vody. Vezměte si příklad, kdy nastavíte TDS vody v akváriu na 100 ppm a naměříte v akváriu 110 ppm, přistoupíte k výměně vody, abyste TDS snížili zpět na 100 ppm. Tento postup však nelze brát jako neprůstřelný, protože TDS určuje celkový obsah rozpuštěných látek v akváriu. Což mohou být soli, nečistoty, hnojiva a další. To znamená, že jedno akvárium s TDS 100 může mít GH 4 a druhé pouze 2. Proto je v tomto případě důležité určit optimální TDS nové vody, kterou měníme. Můžeme určit, že budeme remineralizovat vodu z reverzní osmózy na 100 TDS, měřením zjistíme, že remineralizovaná voda o 100 TDS má například 4 GH. Pokud používáme systém doplňování odpařované vody, budeme remineralizovat vodu z reverzní osmózy na 100 TDS. Pokud tento systém nepoužíváme, jak jsem uvedl výše, remineralizujeme vodu z reverzní osmózy na nižší hodnotu v závislosti na množství odpařené vody, např. 70 až 90 TDS.